Nižbor

Na květnovou výpravu se nás i přes pěkné počasí sešlo jen 7 vlčat, 1 skaut a 3 vedoucí. To nás ale neodradilo od toho vyrazit, a tak jsme i přes nacpané nádraží sedli do vlaku směr Beroun. V Berouně nás ale překvapila výluka a my museli místo vlakem pokračovat autobusem a pak ještě mikrobusem, abychom se nakonec zdárně dostali do Žloukovic, odkud jsme vyrazili na další cestu. Vzhledem k výluce na trati jsme ale raději přehodnotili trasu a místo do Račice se vydali po modré a červené do Nižboru. Aby naše cesta nebyla krátká a jednoduchá, trochu jsme si ji prodloužili a nešli jen po značených cestách. Vedl nás Očir podle GPSky a mapy v telefonu a až na jedno drobné zaváhání se mu navigace dařila. Cestou jsme si zahráli několik her, povídali si a dokonce viděli i pár zvířat (vlaštovky a rorýse u řeky ve Žloukovicích, veverky, strakapoudy, sýkory a nepočítaně pavouků). Před Nižborem jsme se ještě zastavili na vyhlídce Čerchov, odkud jsme viděli kus údolí Berounky. V Nižboru jsme šli kolem zámku, viděli město od kříže pod ním a už spěchali na autobus, který nás nakonec bez problémů dovezl do Berouna na vlak, kterým jsme zakrátko dorazili zpět do Prahy.