Rubrika: Výprava

Jelikož se meteorologům moc nepovedla předpověď, sešlo se nás za deštivého rána jen osm – dva vedoucí a šest kluků. Vyrazili jsme vlakem z Řepského nádraží směrem na Rakovník a vystoupili jsme v Řevničově. Odtud nás úspěšně vedl Cipísek po turistických značkách až do železničního muzea v Lužné u Rakovníka. Tam jsme poobědvali, prohlédli si všechny možné malé i obrovské parní i dieslové lokomotivy, podívali se na modelové kolejiště a prohlédli si další vybavení týkající se železniční dopravy. Jelikož bylo do odjezdu vlaku na cestu zpět ještě dost času, vrátili jsme se kousek zpátky do lesa, kde jsme si zahráli několik her včetně medvědů, kdy každý musel vylézt na strom alespoň tak vysoko, aby na něj medvěd ze země nedosáhl. Pak už jsme se vrátili na nádraží s vydali se za krásného počasí na cestu zpět.

Tahle výprava navazovala na schůzku, na které byla vlčata najata jako posádka obchodní lodi. Na výpravě se všichni přesunuli do přístavu, kde bylo jejich prvním úkolem postavit námořní loď. Před tím si ale každý zkusil pádlování na kanoi, aby pak byl připraven na plavbu na větší lodi.

Když se podařilo v lese najít všechny potřebné díly, začalo se se stavbou lodě. Vedoucí museli vlčatům trochu pomoci, protože šroubování vrutů se klukům moc nedařilo. Nakonec se vše podařilo zvládnout a loď byla postavená. Nejdříve ji vyzkoušeli vedoucí a když loď přečkala plavbu v pořádku, nalodili se kluci a vypluli. Plavba jim šla docela dobře, jen s návratem do přístavu potřebovali trochu pomoct.

Po úspěšné plavbě ještě museli všichni projít výcvikem, kde si vyzkoušeli jak zakotvit loď vhozením kotvy do vody a jak kotvu dostat zpět. Další disciplínou bylo uvazování lodi lodním uzlem. Poslední aktivitou byly lanové překážky, kde si každý vyzkoušel jaké je lezení po provazovém žebříku a po lanech natažených na skutečné lodi.

Další den následovala první obchodní plavba, kdy se vlčatům úspěšně podařilo přivézt barel z druhého břehu rybníka. Pak už si všichni zabalili batohy a vyrazil na cestu domů.

Na tuhle výpravu jsme netradičně odjížděli vlakem přímo z Řep a s přestupem v Rudné jsme dorazili do Berouna. Odtud jsme to už měli jen kousek podél řeky k lomu Alkazar, kde jsem po obědě vlčatům prozradili co je čeká. Nejprve jsme vlezli do malé štoly, kde každý dostal chemické světlo a rozdělili jsme vlčata do dvojic. Pak jsme všechny se zavázanýma očima odvedli do vedlejší rozlehlejší štoly, kde je čekalo hledání a plnění úkolů. Když už plnění úkolů trvalo dost dlouho, hru jsme ukončili, všechny vyvedli ven, posbírali poztrácené uzlovačky po podzemí a samozřejmě vyhodnotili hru. Každý dostal sladkou odměnu za odvahu a snahu plnit úkoly. Následovalo už jen krátké blbnutí a cesta na vlak do Srbska, odkud jsme odjeli zpátky do Prahy.

S vlčaty jsme se vydali na rozhlednu Pepř nedaleko Jílového u Prahy. Vlakem jsme dojeli do Jílového odkud jsme šli kolem Žampašského viaduktu až na vrchol Pepř, kde jsme se pokochali výhledy do okolí a také našli stádo ovcí na nedaleké pastvině. Ihned jsme se za nimi vydali aby je vlčata pořádně prohnala. Pak už jsme se vydali na cestu do Luk pod Medníkem odkud nám jel vlak zpátky do Prahy. 

Konečně začalo být alespoň trochu zimní počasí a tak jsme se vydali na letošní první výpravu. Vlakem jsme dojeli do Vraného nad Vltavou a odtud jsme šli přes dvě údolí až na hradiště Závist nad Zbraslaví. Tam jsme si zahráli hru, kdy vlčata kradla příšerám barevné papírky z jejich doupěte. Pak jsme sešli do Zbraslavi, odkud jsme po krátké přstávce na dětském hřišti odjeli autobusem zpátky domů.

Poslední předtáborová výprava na které se kluci vypravili podle instrukcí z tajemné schránky na zříceninu hradu Tetín, kde je stařec naučil využívat mocná kouzla, která budou potřebovat na táboře v boji proti temným kouzelníkům, kteří ohrožují jejich zemi.